Často kladené otázky

1. K čemu je možné použít sluneční kolektory?
2. Kolik kolektorů je potřebných pro rodinný dům?
3. Na jakou teplotu ohřeje kolektor vodu?
4. Jaký typ kolektorů je vhodné použít pro konkrétní solární zařízení?
5. Jaké jsou minimální potřebné komponenty na sestavení systému?
6. Jak se dá sestavit nejjednodušší solární systém pro ohřev vody?
7. Jaké jsou výhody systému s čerpadlem a samotížného systému?
8. Kolik kolektorů je potřeba na ohřev vody, na přitápění, na ohřev bazénu?
9. jak by měly být orientovány kolektory při montáži?
10. Jaké druhy potrubí použít?
11. Jaké jsou vhodné tepelné izolace?

V případě, že jste v jednotlivých kapitolách zpracovaných na našich stránkách nenašli řešení, které Vás zajímá, napište nám, případně nechejte odkaz. Odpovíme Vám osobně, případně zařadíme odpověď na Vaši otázku do této sekce, aby byla k dispozici všem návštěvníkům.

1. K čemu je možné použít sluneční kolektory?
V našich podmínkách se sluneční kolektory nejčastěji používají k ohřevu vody pro spotřebu v domácnostech. Menší část instalací slouží také k přitápění v rodinných domech, nebo k ohřevu vody v bazénech. Ve světě jsou časté také aplikace pro průmyslové využití tepelné energie s teplotou do 100oC. U nás je bohužel prozatím tento způsob využití poměrně málo častý i když podmínky pro tyto aplikace jsou velmi dobré a s rychlou návratností. Ideální využití solárních systémů s velmi rychlou návratností vložených investic je také u objektů s hromadným ubytováním osob (hotely, rekreační zařízení ale i nemocnice apod.)

2. Kolik kolektorů je potřeba instalovat pro rodinný dům?
Na přípravu teplé vody je potřebné instalovat pro 4 - 5 člennou rodinu přibližně 6 m2 kolektorové plochy. V případě podpory vytápění nebo ohřevu bazénu je potřebné instalovat větší plochu, kterou je však třeba určit výpočtem na základě tepelných ztrát objektu a energetické bilance. Tento výpočet pro Vás může provést náš specialista.

3. Na jakou teplotu kolektory ohřejí vodu?
Dosahovaná teplota záleží na intenzitě slunečního záření, typu použitých kolektorů a účelu jejich použití. V zásadě je možné dosahovat teploty i přes 100 oC, ale takovou teplotu pro běžné použití ani nepotřebujeme. Důležitá je skutečnost, že čím vyšší je požadovaná teplota, tím je nižší účinnost a energetické zisky kolektorů. Velmi důležitá je také skutečnost, že při teplotách nad 60oC se zvyšuje riziko tvorby vodního kamene. Obvykle se proto voda ohřívá na teploty 55 – 65 oC.

4. Jaký typ kolektorů je vhodné použít pro konkrétní solární zařízení?
Z kolektorů dodávaných naší firmou doporučujeme výběr podle následujících zásad:

• Pro přípravu teplé vody v malých systémech (maximálně do 3 kolektorů) se používají kolektory Heliostar 300 (v současnosti nahradily heliostat 220).
• Pro přípravu teplé vody ve větších systémech, přitápění, případně ohřev vody v exteriérovém bazénu, v kombinovaných systémech se aplikují sestavy většího počtu kolektorů Heliostar 300, případně vodorovné kolektory Heliostar 330.
• V zařízeních vyžadujících ohřev na vyšší teplotu, pro technologické účely a při požadavcích na větší energetický zisk v zimě je možné použít zcela nové kolektory TS 310 H, nebo typovou řadu kolektorů Heliostar 400 V. Tyto kolektory jsou vhodné zejména pro celoroční ohřev vody v interiérových bazénech a přitápění
• pro ohřev vody v exteriérových sezónních bazénech bez dalšího využití doporučujeme použít plastové solární absorbéry Soladur S.
• přímý ohřev bazénové vody v kovových kolektorech není přípustný (hrozí nebezpečí koroze a poškození konstrukce absorbéru kolektoru mrazem ).

5. Jaké jsou minimální potřebné komponenty pro sestavení solárního systému?
Pro spolehlivou a dlouhodobou činnost solárního systému je nutné použít uzavřený solární systém s nepřímým ohřevem. V kolektoru musí být nemrznoucí teplonosná kapalina umožňující celoroční využití systému.
Gravitační systém musí obsahovat: expanzní nádobu, pojistný ventil, odvzdušňovací zařízení a plnící systém. Střed tepelného výměníku bojleru musí být minimálně 0,5 m nad vrchní hranou kolektorů.
Systém s nuceným oběhem pomocí čerpadla musí obsahovat: čerpadlo, elektronický regulátor, expanzní nádobu, pojstný ventil, odvzdušňovací zařízení, plnící zařízení a výměník tepla ve spotřebiči solární energie, zpětnou klapku pro případ pokud je spotřebič tepla níž než jsou umístěny kolektory (což je převažující případ).

6. Jak se dá sestavit nejjednodušší solární systém pro ohřev vody?
Nejjednodušší solární systém pro ohřev vody se skládá ze:

• slunečních kolektorů
• nosné konstrukce kolektorů
• solární instalační jednotky
• elektronického regulátoru
• expanzní nádoby
• solárního bojleru
• potrubí s izolací

7. Jaké jsou výhody systému s čerpadlem a jaké samotížného systému?
Samotížný – gravitační systém má poněkud nižší investiční náklady. Jeho energetický zisk je však díky pomalejší cirkulaci teplonosné kapaliny asi o 30 % nižší než u systémů s nuceným oběhem s čerpadlem.
Systém s čerpadlem má sice poněkud vyšší pořizovací náklady, ale také vyšší energetické zisky. Jeho využití je univerzálnější, dá se zapojit také jako více okruhový systém s několika odběrnými místy (zásobník TV, bazénový výměník apod.).

8. Kolik kolektorů je zapotřebí pro ohřev vody, pro přitápění a na ohřev bazénu?
Pro ohřev teplé vody seč doporučují pro 2 - 3 člennou rodinu 2 kolektory s 200 l solárním zásobníkem a příslušenstvím, pro 3 - 4 člennou rodinu potom 3 kolektory s 300 l zásobníkem.
Na přitápění je třeba posoudit tepelné ztráty objektu a vypracovat energetickou bilanci. Teprve na jejím základě je možné navrhnout počet kolektorů. Počítat s přitápěním má smysl pouze v domech s nízkými tepelnými ztrátami, které nesmí překročit normou stanovené hodnoty pro novostavby. Je nutné také aplikovat nízkoteplotní vytápěcí systém např. podlahové nebo stěnové topení. Pro přibližný odhad se dá uvažovat s plochou kolektorů rovnou 1/7 vytápěné plochy.
Pro ohřev exteriérového bazénu v kombinovaných systémech je potřeba uvažovat s plochou kolektorů od 40 do 50 % celkové plochy povrchu bazénu. U interiérových bazénů s celoročním provozem, umístěných v neprosklených objektech je plocha kolektorů přibližně rovná ploše povrchu bazénu. V takovém případě doporučujeme použít vákuové kolektory.

9. Jak orientovat kolektory při jejich montáži?
Kolektory se obvykle montují na střechy orientované k jihu – azimut 180o se sklonem 45o. Při odchylkách od uvedeného azimutu 180o ± 45o není nutné vyloženě provádět korekci plochy kolektorů . Při odchylkách 180o ± 90o se doporučuje zvětšení kolektorové plochy asi o 30 %.
Orientace kolektorů na jihozápad je výhodnější než orientace na jihovýchod, protože výskyt ranních mlh snižuje výkon kolektorů, kdežto v odpoledních hodinách je sluneční svit intenzivnější a teploty okolního prostředí jsou vyšší než v dopoledních hodinách.
Sklon kolektorů doporučujeme shodný se sklonem střechy. V rozsahu sklonu střechy 40o až 50o není třeba plochu kolektorů korigovat. Pro celoroční využití je optimální sklon 45o až 50o, pro převážně letní použití pak 30o, pro převážně zimní provoz 60o.

10. Jaké používat druhy potrubí?
Z důvodu vysokých pracovních teplot a tlaků, které se vyskytují v solárním systému je možné používat pouze kovová potrubí. Plastová potrubí z důvodu nedostatečné tepelné odolnosti nevyhovují !!! Doporučujeme používat měděné potrubí, které jsou ve vztahu k životnosti solárního systému nejvhodnější.

11. Jaké jsou vhodné tepelné izolace?
Extrémní teploty, které mohou vzniknout v solárním systému se standardními kolektory jsou ve výši 180oC u vakuových kolektorů dokonce 230oC. Z tohoto důvodu doporučujeme pro standardní kolektory používat tepelné izolace z minerální vlny Therwoolin nebo z EPDM materiálu Aeroflex. V případě použití vákuových kolektorů doporučujeme používat pouze tepelné izolace na bázi minerální vlny Therwoolin.

Naše projekty

více informací o projektu

více informací o projektu

více informací o projektu