
06. 02. 2012
Seminář "Solární teplo" V rámci mezinárodního veletrhu Střechy 2012 ve Veletržním arealu Praha Letňany organizuje Československá společnost pro sluneční energii dne 10. 2. 2012 od 13:00 do 16:00 odborný seminář Solární teplo ze střechy. Seminář se věnuje využití solárních tepelných kolektorů v ČR, současným trendům jak v oblasti výzkumu a vývoje atd.
19. 12. 2011
Konference Alternativní zdroje energie 2012 Společnost pro techniku prostředí ve spolupráci s Československou společností pro sluneční energii (ČSSE) pořádají ve dnech 10. až 12. července 2012 v Justiční škole v Kroměříži odbornou konferenci Alternativní zdroje energie 2012 s podtitulem „Obnovitelné zdroje tepla a chladu pro budovy“. Více informací:
http://www.azecr.cz
10. 03. 2010
Hledáme montážní partnery Hledáme smluvní montážní partnery pro zastoupení v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Přerov, Prostějov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
Svá CV zasílejte na e-mail: solarnitechnika@seznam.cz
Ing. Miloslav Mužík
- MMM - SOLAR
Na Milířích 584 / 76
Ostrava Plesná 725 27
Tel.: +420 596 935 070
mobil: +420 603 295 655
E-Mail: solarnitechnika@seznam.cz
V případě, že jste v jednotlivých kapitolách zpracovaných na našich stránkách nenašli řešení, které Vás zajímá, napište nám, případně nechejte odkaz. Odpovíme Vám osobně, případně zařadíme odpověď na Vaši otázku do této sekce, aby byla k dispozici všem návštěvníkům.
1. K čemu je možné použít sluneční kolektory?
V našich podmínkách se sluneční kolektory nejčastěji používají k ohřevu vody pro spotřebu v domácnostech. Menší část instalací slouží také k přitápění v rodinných domech, nebo k ohřevu vody v bazénech. V poslední době jsou již také časté aplikace pro průmyslové využití tepelné energie s teplotou do 100 oC. Podmínky pro tyto aplikace jsou velmi dobré a s rychlou ekonomickou návratností. Ideální využití solárních systémů s velmi rychlou návratností vložených investic je také u objektů s hromadným ubytováním osob (hotely, rekreační zařízení ale i nemocnice apod.)
2. Kolik kolektorů je potřeba instalovat pro rodinný dům?
Na přípravu teplé vody je potřebné instalovat pro 4 - 5 člennou rodinu přibližně 6 m2 kolektorové plochy. V případě podpory vytápění nebo ohřevu bazénu je potřebné instalovat větší plochu, kterou je však třeba určit výpočtem na základě tepelných ztrát objektu a energetické bilance. Tento výpočet pro Vás může provést náš specialista.
3. Na jakou teplotu kolektory ohřejí vodu?
Dosahovaná teplota záleží na intenzitě slunečního záření, typu použitých kolektorů a účelu jejich použití. V zásadě je možné dosahovat teploty i přes 100 oC, ale takovou teplotu pro běžné použití ani nepotřebujeme. Důležitá je skutečnost, že čím vyšší je požadovaná teplota, tím je nižší účinnost a energetické zisky kolektorů. Velmi důležitá je také skutečnost, že při teplotách nad 60oC se zvyšuje riziko tvorby vodního kamene. Obvykle se proto voda ohřívá na teploty do 55 – 65 oC. Pro sprchování Vám postačí i 45 oC.
4. Jaký typ kolektorů je vhodné použít pro konkrétní solární zařízení?
Z kolektorů dodávaných naší firmou doporučujeme výběr podle následujících zásad:
5. Jaké jsou minimální potřebné komponenty pro sestavení solárního systému?
Pro spolehlivou a dlouhodobou bezporuchovou činnost solárního systému je nutné použít uzavřený solární systém s nepřímým ohřevem. V kolektorech a primárním solárním okruhu musí být naplněna nemrznoucí teplonosná kapalina umožňující celoroční využití systému.
Gravitační systém (se samotížnou cirkulací) musí obsahovat: expanzní nádobu, pojistný ventil, odvzdušňovací zařízení a plnící systém. Střed tepelného výměníku bojleru musí být v tomto případě minimálně 0,5 m nad vrchní hranou kolektorů.
Systém s nuceným oběhem pomocí čerpadla musí obsahovat: čerpadlo, elektronický regulátor, expanzní nádobu, pojistný ventil, odvzdušňovací zařízení, plnící zařízení a výměník tepla ve spotřebiči solární energie, zpětnou klapku pro případ kdy je spotřebič tepla níž než jsou umístěny kolektory (což je převažující případ).
6. Jak se dá sestavit nejjednodušší solární systém pro ohřev vody?
Nejjednodušší solární systém pro ohřev vody se skládá ze:
7. Jaké jsou výhody systému s čerpadlem a jaké samotížného systému?
Samotížný – gravitační systém má poněkud nižší investiční náklady. Jeho energetický zisk je však díky pomalejší cirkulaci teplonosné kapaliny asi o 30 % nižší než u systémů s nuceným oběhem (s čerpadlem).
Systém s čerpadlem má sice poněkud vyšší pořizovací náklady, ale také vyšší energetické zisky. Jeho využití je univerzálnější, dá se zapojit také jako více okruhový systém s několika odběrnými místy (zásobník TV, bazénový výměník apod.).
8. Kolik kolektorů je zapotřebí pro ohřev vody, pro přitápění a na ohřev bazénu?
Pro ohřev teplé vody seč doporučují pro 2 - 3 člennou rodinu 2 kolektory s 200 l solárním zásobníkem a příslušenstvím, pro 3 - 4 člennou rodinu potom 3 kolektory s 300 l zásobníkem.
Na přitápění je třeba posoudit tepelné ztráty objektu a vypracovat energetickou bilanci. Teprve na jejím základě je možné navrhnout počet kolektorů. Počítat s přitápěním má smysl pouze v domech s nízkými tepelnými ztrátami, které nesmí překročit normou stanovené hodnoty pro novostavby. Je nutné také aplikovat nízkoteplotní vytápěcí systém např. podlahové nebo stěnové topení. Pro přibližný odhad se dá uvažovat s plochou kolektorů rovnou 1/7 vytápěné plochy.
Pro ohřev exteriérového bazénu v kombinovaných systémech je potřeba uvažovat s plochou kolektorů od 40 do 50 % celkové plochy povrchu bazénu. U interiérových bazénů s celoročním provozem, umístěných v neprosklených objektech je plocha kolektorů přibližně rovná ploše povrchu bazénu. V takovém případě doporučujeme použít vákuové kolektory.
9. Jak orientovat kolektory při jejich montáži?
Kolektory se obvykle montují na střechy orientované k jihu (azimut 180o) se sklonem 45o. Při odchylkách od uvedeného azimutu 180o ± 15o není nutné vyloženě provádět korekci plochy kolektorů . Při odchylkách větších než 180o ± 15o se doporučuje zvětšení kolektorové plochy v závislosti na výpočtech (až do 30 %.)
Orientace kolektorů na jihozápad je výhodnější než orientace na jihovýchod, protože výskyt ranních mlh snižuje výkon kolektorů, kdežto v odpoledních hodinách je sluneční svit intenzivnější a teploty okolního prostředí jsou vyšší než v dopoledních hodinách.
Sklon kolektorů doporučujeme shodný se sklonem střechy. V rozsahu sklonu střechy 40o až 50o není třeba plochu kolektorů korigovat. Pro celoroční využití je optimální sklon 40o až 50o, pro převážně letní použití pak 30o, pro převážně zimní provoz 60o i více.
10. Jaké používat druhy potrubí?
Z důvodu vysokých pracovních teplot a tlaků, které se vyskytují v solárním systému je možné používat pouze kovová potrubí. Plastová potrubí z důvodu nedostatečné tepelné odolnosti nevyhovují !!! Doporučujeme používat měděná potrubí, které jsou ve vztahu k životnosti solárního systému nejvhodnější. V poslední době jsou používány také nerezové vlnovce, které však mají specifické požadavky na instalaci a je třeba zejména dbát na jejich správné kotvení a dokonalé odvzdušnění rozvodů.
11. Jaké jsou vhodné tepelné izolace?
Při poruchových stavech (například výpadek elektřiny) mohou vzniknout v solárním systému se standardními kolektory teploty až ve výši 180oC u vakuových kolektorů dokonce 230oC. Zařízení se v tomto případě nic nestane. Na rozvodném potrubí však z tohoto důvodu doporučujeme pro standardní kolektory používat tepelné izolace z EPDM materiálu Aeroflex (izolace na bázi kaučuku) nebo z minerální vlny Therwoolin s vysokou teplotní odolností. V případě použití vákuových kolektorů doporučujeme používat pouze tepelné izolace na bázi minerální vlny Therwoolin.
12. Jaké jsou úspory energie instalací solárních kolektorů?
| maloplošné do 20 m2 | velkoplošné nad 50 m2 | |
| předehřev vody: | 450 až 550 kWh/(m2.rok) | 500 až 650 kWh/(m2.rok) |
| příprava teplé vody: | 300 až 450 kWh/(m2.rok) | 400 až 500 kWh/(m2.rok) |
| příprava TV a vytápění: | 200 až 350 kWh/(m2.rok) | 350 až 450 kWh/(m2.rok) |
Úspory paliva a vlastních provozních nákladů závisí na účinnosti provozovaného zdroje tepla a mohou být vyšší než uváděné. Například v případě neefektivně pracujícího plynového kotle (předimenzovaný, s častým spínáním) může být úspora běžně i 1,5 x vyšší než je uvedený čistě solární tepelný zisk.
13. Dodavatel uvádí účinnost solárního kolektoru 80 %. Je to reálná hodnota?
Účinnost solárního kolektoru je dána křivkou – závislostí na středním redukovaném teplotním spádu (tm – te)/G. Křivka je výsledkem zkoušky podle ČSN EN 12975-2. Některé zkušebny uvádějí hodnotu účinnosti při (tm – te)/G = 0,05 m2K/W, která reprezentuje průměrné celoroční podmínky provozu solárních kolektorů v soustavě přípravy teplé vody.
14. Výrobce uvádí hodnotu zisků kolektorů 525 kWh/(m2.rok). Mohu s touto hodnotou počítat jako úsporou tepla instalací solární soustavy?
15. Jaká je životnost solárního kolektoru?
Životnost solárního kolektoru je dána odolností proti negativnímu působení extrémních stavů, které mohou nastat v provozu: vysoké teploty a tlaky, nárazy (krupobití), teplotní šoky. Odolnost vůči extrémním podmínkám se testuje zkouškami podle ČSN EN 12975-2. Zkoušky však nejsou povinné, avšak v různých certifikačních systémech (např. Solar Keymark) nebo dotačních systémech jsou základní podmínkou pro udělení certifikátu nebo finanční dotace na kolektor.
Rada: Ptejte se, na které zkoušky spolehlivosti byl solární kolektor podle ČSN EN 12975-2 testován. Nositel značky Solar Keymark zpravidla prošel všemi zkouškami uvedenými v normě.
16. Jakou část energie v rodinném domě mohu uspořit solární soustavou?
17. Jaká je návratnost investice do solárního zařízení?
Reálná návratnost oproti prosté návratnosti je navíc závislá na zdroji financí (diskontní sazba = úrok úvěru, diskontní sazba = úrok spoření), předpokládaném růstu ceny energií (5 nebo 10 % ?). V některých případech se tak reálná návratnost může pohybovat okolo prosté návratnosti, v jiných může být významně nižší, např. u bytových domů při uvažování dotace Zelená úsporám může klesnout až na 3 roky.