Často kladené otázky

1. K čemu je možné použít sluneční kolektory?
2. Kolik kolektorů je potřebných pro rodinný dům?
3. Na jakou teplotu ohřeje kolektor vodu?
4. Jaký typ kolektorů je vhodné použít pro konkrétní solární zařízení?
5. Jaké jsou minimální potřebné komponenty na sestavení systému?
6. Jak se dá sestavit nejjednodušší solární systém pro ohřev vody?
7. Jaké jsou výhody systému s čerpadlem a samotížného systému?
8. Kolik kolektorů je potřeba na ohřev vody, na přitápění, na ohřev bazénu?
9. jak by měly být orientovány kolektory při montáži?
10. Jaké druhy potrubí použít?
11. Jaké jsou vhodné tepelné izolace?
12. Jaké jsou úspory energie dosahované pomocí slunečních kolektorů?
13. Dodavatel uvádí účinnost solárního kolektoru 80%. Je to reálná hodnota?
14. Výrobce uvádí energetický zisk kolektorů 525 kWh/m², rok?. Mohu s touto hodnotou počítat jako s úsporou tepla?
15. Jaká je životnost slunečního kolektoru?
16. Jakou část tepelné energie mohu v rodinném domě uspořit solárním systémem?
17. Jaká je návratnost investice do solárního zařízení?

V případě, že jste v jednotlivých kapitolách zpracovaných na našich stránkách nenašli řešení, které Vás zajímá, napište nám, případně nechejte odkaz. Odpovíme Vám osobně, případně zařadíme odpověď na Vaši otázku do této sekce, aby byla k dispozici všem návštěvníkům.

1. K čemu je možné použít sluneční kolektory?
V našich podmínkách se sluneční kolektory nejčastěji používají k ohřevu vody pro spotřebu v domácnostech. Menší část instalací slouží také k přitápění v rodinných domech, nebo k ohřevu vody v bazénech. V poslední době jsou již také časté  aplikace pro průmyslové využití tepelné energie s teplotou do 100 ^oC.  Podmínky pro tyto aplikace jsou velmi dobré a s rychlou ekonomickou návratností. Ideální využití solárních systémů s velmi rychlou návratností vložených investic je také u objektů s hromadným ubytováním osob (hotely, rekreační zařízení ale i nemocnice apod.)

2. Kolik kolektorů je potřeba instalovat pro rodinný dům?
Na přípravu teplé vody je potřebné instalovat pro 4 - 5 člennou rodinu přibližně 6 m² kolektorové plochy. V případě podpory vytápění nebo ohřevu bazénu je potřebné instalovat větší plochu, kterou je však třeba určit výpočtem na základě tepelných ztrát objektu a energetické bilance. Tento výpočet pro Vás může provést náš specialista.

3. Na jakou teplotu kolektory ohřejí vodu?
Dosahovaná teplota záleží na intenzitě slunečního záření, typu použitých kolektorů a účelu jejich použití. V zásadě je možné dosahovat teploty i přes 100 ^oC, ale takovou teplotu pro běžné použití ani nepotřebujeme. Důležitá je skutečnost, že čím vyšší je požadovaná teplota, tím je nižší účinnost a energetické zisky kolektorů. Velmi důležitá je také skutečnost, že při teplotách nad 60^oC se zvyšuje riziko tvorby vodního kamene. Obvykle se proto voda ohřívá na teploty do 55 – 65 ^oC. Pro sprchování Vám postačí i 45 ^oC.

4. Jaký typ kolektorů je vhodné použít pro konkrétní solární zařízení?
Z kolektorů dodávaných naší firmou doporučujeme výběr podle následujících zásad:

• Pro přípravu teplé vody (případně i přitápění) v malých systémech se mohou použít kolektory Thermo/Solar TS 300, které je možné sestavit do kolektorového pole až o 10 ks. Na plochých střechách jsou vhodnější horizontální kolektory Thermo/Solar TS 330. Ty se však mohou sestavovat v jedné řadě maximálně do 5 kusů. 
• Pro přípravu teplé vody ve větších systémech, přitápění, případně ohřev vody v exteriérovém bazénu, v kombinovaných systémech se aplikují sestavy většího počtu kolektorů Thermo/Solar TS 300, případně vodorovné kolektory Heliostar 330.Zde je však třeba řešit zapojení ve více řadách. Toto zapojení také vyžaduje odborné vyřešení hydrauliky celého systému.
  
• V zařízeních vyžadujících ohřev na vyšší teplotu, pro technologické účely a při požadavcích na větší energetický zisk v zimním období je možné použít zcela nové kolektory Thermo/Solar TS 310 H, nebo typovou řadu kolektorů Thermo/Solar TS 400 V. Tyto kolektory jsou vhodné zejména pro přitápění, případně pro celoroční ohřev vody v interiérových bazénech a dalších specifických řešeních.
• Pro ohřev vody v exteriérových sezónních bazénech bez dalšího využití doporučujeme použít plastové solární absorbéry Soladur S.
• přímý ohřev bazénové vody v kovových kolektorech není přípustný (hrozí nebezpečí koroze a poškození konstrukce absorbéru kolektoru mrazem ). Kolektory Thermo/Solar jsou stavěny pro celoroční provoz a musí být plněny nemrznoucí kapalinou. Ohřevy bazénů tedy musí být řešeny s pomocí protiproudých bazénových výměníků.

5. Jaké jsou minimální potřebné komponenty pro sestavení solárního systému?
Pro spolehlivou a dlouhodobou bezporuchovou činnost solárního systému je nutné použít uzavřený solární systém s nepřímým ohřevem. V kolektorech a primárním solárním okruhu musí být naplněna nemrznoucí teplonosná kapalina umožňující celoroční využití systému.
Gravitační systém (se samotížnou cirkulací) musí obsahovat: expanzní nádobu, pojistný ventil, odvzdušňovací zařízení a plnící systém. Střed tepelného výměníku bojleru musí být v tomto případě minimálně 0,5 m nad vrchní hranou kolektorů.
Systém s nuceným oběhem pomocí čerpadla musí obsahovat: čerpadlo, elektronický regulátor, expanzní nádobu, pojistný ventil, odvzdušňovací zařízení, plnící zařízení a výměník tepla ve spotřebiči solární energie, zpětnou klapku pro případ kdy je spotřebič tepla níž než jsou umístěny kolektory (což je převažující případ).

6. Jak se dá sestavit nejjednodušší solární systém pro ohřev vody?
Nejjednodušší solární systém pro ohřev vody se skládá ze:

• Nosné konstrukce slunečních kolektorů
• Sestavy slunečních kolektorů
• solární instalační jednotky
• elektronického regulátoru
• expanzní nádoby a bezpečnostních prvků
• solárního bojleru
• potrubí s izolací

7. Jaké jsou výhody systému s čerpadlem a jaké samotížného systému?
Samotížný – gravitační systém má poněkud nižší investiční náklady. Jeho energetický zisk je však díky pomalejší cirkulaci teplonosné kapaliny asi o 30 % nižší než u systémů s nuceným oběhem (s čerpadlem).
Systém s čerpadlem má sice poněkud vyšší pořizovací náklady, ale také vyšší energetické zisky. Jeho využití je univerzálnější, dá se zapojit také jako více okruhový systém s několika odběrnými místy (zásobník TV, bazénový výměník apod.).

8. Kolik kolektorů je zapotřebí pro ohřev vody, pro přitápění a na ohřev bazénu?
Pro ohřev teplé vody seč doporučují pro 2 - 3 člennou rodinu 2 kolektory s 200 l solárním zásobníkem a příslušenstvím, pro 3 - 4 člennou rodinu potom 3 kolektory s 300 l zásobníkem.
Na přitápění je třeba posoudit tepelné ztráty objektu a vypracovat energetickou bilanci. Teprve na jejím základě je možné navrhnout počet kolektorů. Počítat s přitápěním má smysl pouze v domech s nízkými tepelnými ztrátami, které nesmí překročit normou stanovené hodnoty pro novostavby. Je nutné také aplikovat nízkoteplotní vytápěcí systém např. podlahové nebo stěnové topení. Pro přibližný odhad se dá uvažovat s plochou kolektorů rovnou 1/7 vytápěné plochy.
Pro ohřev exteriérového bazénu v kombinovaných systémech je potřeba uvažovat s plochou kolektorů od 40 do 50 % celkové plochy povrchu bazénu. U interiérových bazénů s celoročním provozem, umístěných v neprosklených objektech je plocha kolektorů přibližně rovná ploše povrchu bazénu. V takovém případě doporučujeme použít vákuové kolektory.

9. Jak orientovat kolektory při jejich montáži?
Kolektory se obvykle montují na střechy orientované k jihu (azimut 180^o) se sklonem 45^o. Při odchylkách od uvedeného azimutu 180^o ± 15^o není nutné vyloženě provádět korekci plochy kolektorů . Při odchylkách větších než 180^o ± 15^o se doporučuje zvětšení kolektorové plochy v závislosti na výpočtech  (až do 30 %.)
Orientace kolektorů na jihozápad je výhodnější než orientace na jihovýchod, protože výskyt ranních mlh snižuje výkon kolektorů, kdežto v odpoledních hodinách je sluneční svit intenzivnější a teploty okolního prostředí jsou vyšší než v dopoledních hodinách.
Sklon kolektorů doporučujeme shodný se sklonem střechy. V rozsahu sklonu střechy 40^o až 50^o není třeba plochu kolektorů korigovat. Pro celoroční využití je optimální sklon 40^o až 50^o, pro převážně letní použití pak 30^o, pro převážně zimní provoz 60^o i více.

10. Jaké používat druhy potrubí?
Z důvodu vysokých pracovních teplot a tlaků, které se vyskytují v solárním systému je možné používat pouze kovová potrubí. Plastová potrubí z důvodu nedostatečné tepelné odolnosti nevyhovují !!! Doporučujeme používat měděná potrubí, které jsou ve vztahu k životnosti solárního systému nejvhodnější. V poslední době jsou používány také nerezové vlnovce, které však mají specifické požadavky na instalaci a je třeba zejména dbát na jejich správné kotvení a dokonalé odvzdušnění rozvodů. 

11. Jaké jsou vhodné tepelné izolace?
Při poruchových stavech (například výpadek elektřiny) mohou vzniknout v solárním systému se standardními kolektory teploty až ve výši 180^oC u vakuových kolektorů dokonce 230^oC. Zařízení se v tomto případě nic nestane. Na rozvodném potrubí však z tohoto důvodu doporučujeme pro standardní kolektory používat tepelné izolace z EPDM materiálu Aeroflex (izolace na bázi kaučuku) nebo z minerální vlny Therwoolin s vysokou teplotní odolností. V případě použití vákuových kolektorů doporučujeme používat pouze tepelné izolace na bázi minerální vlny Therwoolin.

 

12. Jaké jsou úspory energie instalací solárních kolektorů?
Úspory energie instalací solárních kolektorů jsou dané nejen kvalitou solárních kolektorů a typem aplikace, ale především celkovým návrhem plochy kolektorů vůči potřebě tepla. Pro porovnání se používá tzv. měrný tepelný zisk solární soustavy, tedy úspora tepla instalací solární soustavy vztažená k instalované ploše kolektorů. Obecně platí, že čím více je plocha solárních kolektorů předimenzována, tím vyšší pokrytí potřeby tepla se dosáhne, tím menší jsou však měrné zisky solární soustavy a tím horší ekonomické parametry soustava vykazuje.

 

	maloplošné do 20 m2	velkoplošné nad 50 m2
předehřev vody:	450 až 550 kWh/(m2.rok)	500 až 650 kWh/(m2.rok)
příprava teplé vody:	300 až 450 kWh/(m2.rok)	400 až 500 kWh/(m2.rok)
příprava TV a vytápění:	200 až 350 kWh/(m2.rok)	350 až 450 kWh/(m2.rok)

Úspory paliva a vlastních provozních nákladů závisí na účinnosti provozovaného zdroje tepla a mohou být vyšší než uváděné. Například v případě neefektivně pracujícího plynového kotle (předimenzovaný, s častým spínáním) může být úspora běžně i 1,5 x vyšší než je uvedený čistě solární tepelný zisk.

 

13. Dodavatel uvádí účinnost solárního kolektoru 80 %. Je to reálná hodnota?
Není. Zaprvé, účinnost solárního kolektoru není konstanta. Je závislá na okrajových podmínkách provozu kolektoru (slunečním ozáření, venkovní teplotě, teplotě teplonosné látky, u nekrytých kolektorů navíc i rychlostí proudění vzduchu a podobně). V provozu se mění od minimální (nulové) až do maximální hodnoty (při nulových tepelných ztrátách, kdy teplota kolektoru je stejná jako teplota okolního vzduchu). Neseriozní dodavatelé často uvádějí pouze ty maximální hodnoty. U běžných kvalitních kolektorů se průměrná provozní účinnost pohybuje od 45 % do 55 % u přípravy teplé vody.

 

Účinnost solárního kolektoru je dána křivkou – závislostí na středním redukovaném teplotním spádu (t_m – t_e)/G. Křivka je výsledkem zkoušky podle ČSN EN 12975-2. Některé zkušebny uvádějí hodnotu účinnosti při (t_m – t_e)/G = 0,05 m²K/W, která reprezentuje průměrné celoroční podmínky provozu solárních kolektorů v soustavě přípravy teplé vody.

 

14. Výrobce uvádí hodnotu zisků kolektorů 525 kWh/(m².rok). Mohu s touto hodnotou počítat jako úsporou tepla instalací solární soustavy?
Ne. Zaprvé, zisky solárních kolektorů nelze zaměňovat se zisky celé solární soustavy, neboť zde nejsou zahrnuty tepelné ztráty, které zvláště u malých soustav mohou být značné (až 40 % tepelných zisků kolektorů). Zadruhé, referenční hodnota 525 kWh/(m².rok) vychází z podmínky certifikátu Modrý anděl (Německo), kde se hodnotí simulačním výpočtem provoz solárního kolektoru v solární soustavě předehřevu teplé vody (pokrytí 40 %) za přesně definovaných okrajových podmínek. Za jiných podmínek má solární kolektor samozřejmě zisky jiné, nemluvě o celé solární soustavě, kde se na účinnosti celého systému projeví ještě řada dalších vlivů.

 

 

15. Jaká je životnost solárního kolektoru?
Životnost solárního kolektoru závisí na způsobu jeho provedení. Životnost běžného kvalitního solárního kolektoru je 25 až 30 let. Obecně lze říci, že v oblasti běžných aplikací a kolektorů je životnost solárního kolektoru mnohem důležitější vlastností než jeho účinnost.

 

Životnost solárního kolektoru je dána odolností proti negativnímu působení extrémních stavů, které mohou nastat v provozu: vysoké teploty a tlaky, nárazy (krupobití), teplotní šoky. Odolnost vůči extrémním podmínkám se testuje zkouškami podle ČSN EN 12975-2. Zkoušky však nejsou povinné, avšak v různých certifikačních systémech (např. Solar Keymark) nebo dotačních systémech jsou základní podmínkou pro udělení certifikátu nebo finanční dotace na kolektor.

Rada: Ptejte se, na které zkoušky spolehlivosti byl solární kolektor podle ČSN EN 12975-2 testován. Nositel značky Solar Keymark zpravidla prošel všemi zkouškami uvedenými v normě.

 

16. Jakou část energie v rodinném domě mohu uspořit solární soustavou?
V podmínkách České a Slovenské republiky je ekonomicky přijatelný návrh solární soustavy na reálné pokrytí do 60 % potřeby tepla na přípravu teplé vody a do 30 % celkové potřeby tepla u systémů na přípravu TV a vytápění.

 

 

17. Jaká je návratnost investice do solárního zařízení?
Vždy záleží na ceně tepla v konkrétním případě a volbě cenové hladiny jednotlivých komponent instalovaných v solárním systému . Při uvažováné ceně tepla = 500 Kč/GJ se prostá návratnost solárních soustav pro přípravu teplé vody v rodinných domech pohybuje mezi 13 až 16 lety, v bytových domech mezi 10 až 12 lety. Při využití dotací v rámci programu Zelená úsporám se prostá návratnost pohybuje do 10 let u rodinných domů a do 6 let u bytových domů.

 

Reálná návratnost oproti prosté návratnosti je navíc závislá na zdroji financí (diskontní sazba = úrok úvěru, diskontní sazba = úrok spoření), předpokládaném růstu ceny energií (5 nebo 10 % ?). V některých případech se tak reálná návratnost může pohybovat okolo prosté návratnosti, v jiných může být významně nižší, např. u bytových domů při uvažování dotace Zelená úsporám může klesnout až na 3 roky.

 

 

 



Naše projekty

více informací o projektu

více informací o projektu

více informací o projektu